Před akcí Noc vědců jsme s vámi sdíleli informace o tom, jak bude vypadat Proměna na gymnáziu v Dobrušce. A jak vypadala realita? O tom nám vypráví vyučující gymnázia Radka Čudová, Mgr., Ph.D.:
Celorepubliková akce Noc vědců, která v pátek 27. září 2024 otevřela odpoledne a večer brány vzdělávacích institucí, nesla název Proměna. Logo letošního ročníku, který byl inspirován 100. výročím úmrtí Franze Kafky a jeho ikonickým dílem Proměna, bylo ozdobeno siluetou kavky. Hlavní motto akce znělo: „Základní proměnou světa je proměna – od evoluce v přírodě po revoluci v technologiích.“
Každý aspekt našeho světa prochází neustálým vývojem, a právě tuto transformaci jsme chtěli symbolicky proměnit v jedinečnou noc oslavující vědu. K letošnímu ročníku se připojily i vědecké instituce ve více než 50 městech po celé České republice, jejichž seznam byl dostupný také na Mapy.cz pod klíčovým slovem Noc vědců.
Do akce se poprvé ve své historii zapojilo i Gymnázium Dobruška ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, v. v. i. (prostřednictvím Laboratoře gnotobiologie v Novém Hrádku), Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady (pracoviště Výzkumné stanice Opočno), Botanickým ústavem Průhonice, pražírnou kávy Blackdrops z kavárny Jiný kafe a studentským seskupením Momentum.
Program probíhal paralelně ve dvou formách. Hlavní osu tvořily tři významné přednášky, všechny sjednocené tématem Proměna.
První přednášku vedl prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. a zaměřil se na nadčasové myšlenky J. A. Komenského. Ačkoli se může zdát, že myslitel převážně 17. století dnešní rodiče neosloví, opak je pravdou. Komenský připomíná, že hlavním cílem každého vychovatele a učitele by mělo být formovat člověka charakterního, který vnímá dobro jako svou životní cestu a jedná čestně i tehdy, když jej nikdo nesleduje. Vzdělání a etika by podle Komenského měly být neoddělitelnými součástmi, protože bez nich je budoucnost společnosti nejistá.
Ve druhé přednášce nám Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D. přiblížil tajemství mikrovesmíru v našich střevech. Posluchači se dozvěděli, zda je možné přežít bez bakterií a že povrch střev dosahuje neuvěřitelných 30 m². Pomocí analogie obléhání Alesie Římany v roce 52 př. n. l. vysvětlil fungování střevních buněk, produkci hlenu a antimikrobiálních látek. Je ohromující, že jediná vrstva slizničních buněk nás chrání před prostředím plným mikroorganismů, paradoxně však uvnitř našich těl. Tato prostředí patří k mikroby nejhustěji osídleným ekosystémům na Zemi. Dále jsme se dozvěděli, že ze všeho nejdůležitější je rovnováha, neboť střevní mikrobiom je náš partner a společník, který nám pomáhá v každodenním životě. Přednáška také nabídla interaktivní zážitek zapojující nejen zrak a sluch, ale také čich, hmat a chuť posluchačů.
Závěrečnou přednáškou měl Ing. Jiří Novák, Ph.D., který se zaměřil na proměnu našich lesů v kontextu probíhající klimatické změny. Lesy se v minulosti dokázaly přizpůsobit klimatickým výkyvům, a proto je nezbytné chápat jejich přirozený dlouhodobý cyklus. I v hospodářských lesích těžíme zralé stromy až přibližně po 100 letech, což přesahuje několik lidských generací. Člověk historicky ovlivňoval skladbu lesů, a tak je logické, že by měl i teď aktivně přispět k jejich adaptaci směrem k rozmanitějším a odolnějším porostům. Lesnická věda hraje v tomto procesu klíčovou roli, přináší nové poznatky a ověřuje je v praxi. Současné kalamitní rozpady lesů tak paradoxně představují příležitost k jejich obnově a proměně.
Vědci z Laboratoře gnotobiologie v Novém Hrádku přivezli na Noc vědců čtyři tematické workshopy a představili Probiotické divadélko s papírovými postavičkami Břišanů, obyvatel Říše Bříše, oslovilo zejména dětské publikum. V patnáctiminutovém představení, které neopustilo prostory krabice, byly děti seznámeny se všudypřítomnými bakteriemi – těmi, které mohou škodit našemu zdraví (způsobují nemoci), ale i s těmi, které nám prospívají (naši dávní přátelé, obyvatelé střeva). V pozdějších večerních hodinách opustilo divadélko hranice krabice a spolu se staršími diváky vytvořili živý obraz střevní krajiny a simulovali průběh infekce bakterií Listeria monocytogenes.
Na stanovišti Vyočkování lactobacilla měli účastníci možnost vyzkoušet si práci s bakteriálními kulturami a metodami bakteriální kultivace. Živý, v kelímku zrající jogurt nanesli na speciální agarové plotny. Po několika dnech budou moci doma pozorovat růst bakterií z jogurtové kultury na Petriho misce, kterou si odnesli s sebou. Náročnost práce s bezmikrobními zvířecími modely si návštěvníci vyzkoušeli na mobilním izolátoru, kde si v manipulačních rukávech mohli přemístit plyšovou myšku, zkusili proložit předměty do izolátoru nebo postavit v izolátoru věž z kostiček stavebnice.
Další laboratorní techniku, pipetování, si pak otestovali na workshopu Staň se mistrem v pipetování. Zde mohli porovnat své dovednosti v disciplínách pipetování na rychlost, přesnost a také na krásu, kdy z barevných tekutin na destičce s 96 jamkami tvořili obrazce.
S pokročilými metodami práce s tkáňovými kulturami se účastníci seznámili na workshopu Jak se točí buňky na kolotoči, který představil principy hybridomové technologie. Prakticky si mohli buňky stočit na minicentrifuze a následně je spočítat pomocí automatického počítače buněk.
Mgr. Jan Čuda, Ph.D. představil návštěvníkům některé z nejnebezpečnějších invazních rostlin, jako jsou křídlatka, netýkavka a topinambur. Společně se studenty připravil pozorovací stanoviště, kde si zájemci mohli pod binolupou prohlédnout pestrobarevné kabáty různých druhů brouků. Největší úspěch však sklidila výroba píšťalek ze stonků křídlatky, kdy se podařilo vyrobit píšťaly s různými výškami tónů.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti nabídl návštěvníkům praktickou ukázku techniky hodnocení vodního stresu rostlin, přičemž si zájemci mohli sami vyzkoušet měření s tlakovou komorou. Dále si mohli otestovat své znalosti v poznávání základních druhů dřevin podle jejich větví a struktury dřeva. Velkým lákadlem, zejména pro nejmenší návštěvníky, byla ukázka s mysliveckou tematikou a možnost vyzkoušet si odběr vývrtu letokruhů dendrologickým vrtákem.
Když návštěvníky přemohla únava, mohli se posilnit kávou provoněným programem vedeným Martinem Tobiškou a Janem Venclem z místní pražírny Blackdrops a kavárny Jiný kafe. Nejen že mohli ochutnat jejich výběrovou kávu, ale také se dozvědět zajímavosti o jejím pěstování a nejnovějších metodách zpracování. Program zahrnoval i degustaci kávy známou jako cupping.
Poslední stanoviště nazvané Proměna klučičích hraček prezentovalo práci našich studentů, kteří úspěšně sestavili soutěžní raketu a satelit. Tým Momentum s těmito projekty zvítězil v národním kole soutěže CanSat 2024, což jim zajistilo cestu do centra ESTEC Evropské vesmírné agentury v nizozemském Noorwijku. Návštěvníci Noci vědců měli možnost vyzkoušet si dětskou maketu rakety, vystřelovali písty injekčních stříkaček pomocí přetlaku sublimovaného suchého ledu nebo odpálili raketku poháněnou lihovými párami. Poté se seznámili s reálnými výrobky našich studentů a vyslechli si mnoho zajímavostí z jejich výzkumu a soutěží. Velký ohlas sklidily také doplňkové experimenty s propan-butanem a suchým ledem. Milovníci sladkostí si pak přišli na své při degustaci zmrzliny chlazené právě s pomocí extrémně nízké teploty suchého ledu.
Závěrem lze říci, že Noc vědců 2024 s tématem Proměna byla v Dobrušce velice úspěšná. Gymnázium Dobruška spolu s řadou významných vědeckých a odborných institucí přineslo návštěvníkům bohatý a rozmanitý program. Od fascinujících přednášek, přes interaktivní workshopy až po zážitky z oblasti moderních technologií a přírodních věd. Akce nabídla příležitost nahlédnout do světa vědy z různých úhlů pohledu. Přes 190 malých i velkých návštěvníků si odneslo nejen nové vědomosti, ale i praktické zkušenosti, které jim přiblížily neustálé proměny ve vědě, v technologiích a v přírodě. Organizátoři věří, že tato událost přispěla k popularizaci vědy a k rozvoji zájmu o zkoumání světa kolem nás.
Autorka: Radka Čudová, Mgr., PhD.
