Národní strategie umělé inteligence ČR do roku 2030, kterou ve středu 24. 7. 2024 přijali ministři na jednání vlády, chce v následujících letech výrazně posílit využívání AI zejména ve veřejné správě a ve školách, ale plánuje k tomu povzbuzovat i soukromý sektor. Strategii, která definuje celkem sedm prioritních oblastí, mají pravidelně doplňovat takzvané akční plány s informacemi o konkrétních iniciativách, například nových dotačních programech. KKIVI vám přináší odkaz na její plné znění, přečíst si jej můžete na https://asociace.ai/wp-content/uploads/2024/07/AI_strategie.pdf.
„Naší vizí je, aby Česká republika byla nejen uživatelem, ale i tvůrcem pokročilých technologií umělé inteligence. Strategie nám pomůže dosáhnout tohoto cíle a zajistit, aby výhody AI byly využívány ve prospěch celé společnosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jehož resort přípravu strategie koordinoval. Kromě vzdělávání, průmyslu a veřejných služeb patří mezi prioritní oblasti strategie také věda, kde dokument cílí na posílení výzkumu AI, dále trh práce s podporou rekvalifikací, celoživotního vzdělávání a prevencí digitálního vyloučení nebo kyberbezpečnost, tedy nastavení bezpečného prostředí pro aplikování AI. Kromě toho si strategie klade za cíl výrazně zvýšit důvěru veřejnosti v AI.
Podle vrchního ředitele pro digitalizaci a inovace na MPO Petra Očka se autoři strategie inspirovali také přístupem států, jako jsou Kanada, USA, Spojené království nebo Nizozemsko. „Uspořádali jsme on-line kulatý stůl, kde experti z těchto zemí představili jejich přístupy k umělé inteligenci. Kulatý stůl sloužil k výměně informací a příkladů dobré praxe,“ uvedl Očko. Hlavní institucí v procesu řízení a naplňování Národní strategie umělé inteligence ČR 2030 se stanovuje Výbor pro umělou inteligenci (dále Výbor pro AI), který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a který spadá do struktury Rady vlády pro informační společnost, konkrétně Výboru pro digitální ekonomiku a společnost.
Na vypracování kapitoly strategie věnované opatřením ve vzdělávání se podíleli experti zejména z MŠMT a NPI. Mezi cíle zařadili například proměnu vzdělávání a efektivní využívání nástrojů umělé inteligence ve výuce, profesní přípravu a rozvoj pedagogů v oblasti AI nebo rozvoj potenciálu účastníků vzdělávání v oblasti umělé inteligence a podporu talentů. Mezi konkrétními opatřeními pak najdeme třeba zajištění stabilní metodické podpory školám v integraci a bezpečném využívání nástrojů umělé inteligence a dalších digitálních nástrojů do výuky (i v návaznosti na proměnu vzdělávacího obsahu, tedy revizi RVP), podporu zvyšování kybernetické bezpečnosti na školách na všech úrovních vzdělávacího systému, zajištění a realizaci pokusného ověřování využívání umělé inteligence a dalších digitálních technologií/nástrojů ve školách na úrovni regionálního školství, rozvoj spolupráce škol a firem v rámci přípravy odborníků v oblasti umělé inteligence (zapojení expertů do výuky, exkurze, přednášky, náborové aktivity) nebo rozšiřování nabídky vzdělávacích programů a zajištění školení pro pedagogy se zaměřením na rozvoj digitálních dovedností, informační gramotnosti, využívání nástrojů umělé inteligence v rámci jejich dalšího profesního rozvoje (DVPP).
Autor: Lukáš Teplý, KKIVI
Zdroj obrázku: Česká asociace umělé inteligence
Disclaimer: tento článek nebyl napsán umělou inteligencí :-))
