Podle výsledků mezinárodního šetření PISA, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a které byly zveřejněny minulý týden, se čeští žáci v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, ale v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem. V přírodovědné a čtenářské gramotnosti dosáhli čeští žáci v mezinárodním srovnání nadprůměrného výsledku. V roce 2022 se do šetření zapojilo 81 zemí, v Česku se účastnilo 430 škol, včetně základních škol i víceletých gymnázií z Královéhradeckého kraje. V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost hlavní doménou, dosáhlo Česko nejslabšího výsledku. Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala jsou změny způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022. Výsledky testování byly ovlivněny pandemií covidu-19 a následným uzavřením škol. V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka.
Podle Zatloukala jsou výsledky mezinárodního šetření PISA z roku 2022 ukazatelem velkých rozdílů mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle něj daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, kteří mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin, se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat. Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností. Podle Zatloukala je v Česku problém i s nedostatečnou podporou ze strany učitelů. Z průzkumu také vyplynulo, že 63 procent českých žáků souhlasí s tím, že si jich učitelé váží. Jde o nejmenší počet ze všech zemí OECD. Podle ministra školství Mikuláše Beka je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému.
K výsledkům se samozřejmě vyjádřila už celá řada nezávislých expertů. Za všechny zmiňme šéfa institutu IDEA při CERGE-EI a poradce premiéra, Daniela Münicha. Podle něj by zejména bylo chybou všechny rozdíly a změny průměrných testovacích skóre spojovat s kvalitou národních vzdělávacích systémů. Uvádí tři příklady, kdy se tak – podle něj chybně – děje:
- Česko po roce 2003 v letech 2006 a 2009 zažilo v průměrných test skóre PISA výrazný propad. Jenže za tím přinejmenším částečně stál obrovský pokles porodnosti v letech 1991-1996. Vzdělanější mladí Češi tehdy odložili založení rodiny a u nově narozených se tak znatelně zvýšil podíl méně vzdělaných rodičů. A protože PISA testuje nejen dovednosti získané ve škole, propsala se demografie i do poklesu výsledků PISA. S kvalitou školství to podle Münicha nesouvisí.
- V Česku dlouhodobě výrazně roste podíl odložených nástupů do základní školy. Kdysi byl podíl odkladů pár procent, dnes zhruba 25 %. To ale znamená, že mezi patnáctiletými postupně rostl podíl žáků, kteří za sebou mají o rok méně školy. To se samozřejmě také propisuje do klesajících výsledků PISA a nemá to na svědomí kvalita školství samotná.
- Na českých učilištích dlouhodobě roste podíl žáků, jejichž funkční gramotnost nedosahuje úrovně potřebné pro úspěch v budoucím životě. Podle Daniela Münicha to není efekt kvality učilišť, protože PISA testování se dělá v prvních ročnících. Částečně za to mohou školy základní, ale výrazně k tomu přispívá skutečnost, že podíl žáků nastupujících na učiliště se postupně snižuje, takže koncentrace těch nejméně prospívající žáků na nich se automaticky zvyšuje.
Českou verzi národní zprávy k výsledkům PISA 2022 (včetně stručného shrnutí nejdůležitějších zjištění) si můžete stáhnout a prostudovat zde. Originál zprávy pro ČR najdete na stránkách OECD, kde lze rovněž nalézt interaktivní graf srovnání dlouhodobých trendů skóre výsledků PISA studie. Co můžeme ze zprávy vyčíst pro Královéhradecký kraj a jeho školy? K tomu se vrátíme po novém roce, sledujte web ŠkolstvíKHK.cz!
