Kolik je po Dobrušce pohozených odpadků? Souvisí nějak jejich výskyt s hustotou sítě odpadkových košů a proč visela makrela v sáčku na stromě? Právě na tyto otázky hledali odpověď studenti našeho gymnázia. Do série připomínkových akcí ke Dni Země se zapojily třídy 2A a 6G, a to dokonce v rámci celodenní badatelské terénní výuky zeměpisu.
Pod pojmem terénní výuka zeměpisu si jistě mnozí z vás představí výlet do přírody, třeba do hor nebo výrazného říčního údolí či národního parku. Moderní geografie má ovšem mnohem širší záběr studia. Geografie města je velice perspektivní obor a jistě stojí za to s ním žáky seznámit. Ve městě se dá zkoumat skoro cokoliv od stěhování a věkové struktury obyvatel, přes kvalitu a dostupnost poskytovaných služeb až po dojezdové vzorce do zaměstnání, škol nebo obchodů. My jsme se však zaměřili na více environmentální téma, a to problematiku odpadků na veřejných prostranstvích.
Mnozí z vás by si jistě při návštěvě Dobrušky všimli velkého množství volně pohozených odpadků prakticky po celém městě. Jsou na nádraží, v potoce, u škol, mezi paneláky, prostě všude. Naši studenti zahodili lhostejnost i apatii a vyrazili do města s tím něco udělat.
Ráno jsme si zopakovali, jak správně třídit a odhalili složitosti multikomoditního sběru. Věděli jste například, že kelímek od jogurtu není třeba umývat, ale stačí jej pouze důkladně vyškrábat, nebo že v Dobrušce můžete do žlutého kontejneru krom plastů třídit i nápojové kartony a plechovky?
Po teoretické přípravě jsme už vyrazili do terénu. Odpadky jsme nejen sbírali a třídili, ale i mapovali a hledali v jejich výskytu nějaké geografické vzorce. Nejvíce odpadků bylo nalezeno v blízkosti míst, kudy lidé nejčastěji prochází nebo kde tráví čas například čekáním. V našem případě to je bohužel především autobusové nádraží a trasy k okolním středním školám. Ani hustá síť odpadkových košů na nádraží tomu nezabránila.
S moderní geografií se pojí i moderní technologie a ani ty nás při naší výuce neminuly. Využití geografických informačních systémů (GIS) je dnes samozřejmostí nejen při studiu geografie, ale i při územním plánování, studiu počasí, biologickém monitoringu nebo třeba analýze volebních výsledků. Většinu nálezů jsme tedy zaznamenali nejen do papírové mapy, ale i do elektronické databáze, odkud se nám výsledky propisovaly do různých map, grafů a jiných datových výstupů. My jsme s nimi poté mohli komplexně pracovat a lépe tak hledat zkoumané geografické vzorce výskytu odpadků a jejich souvislosti s výskytem odpadkových košů.
Žáci si tento den na čerstvém vzduchu užili a na vlastní nervy a trpělivost zažili, jaké to je dělat terénní průzkum, systematicky zaznamenávat zjištěná data i jak je následně analyzovat a vyhodnocovat. Tvorba papírové mapy byla další z procvičovaných dovedností. Kvůli masivnímu výskytu odpadků však na její vytvoření zbylo málo času. Tato komplikace ovšem žáky donutila efektivně pracovat v časovém stresu a práci si smysluplně rozdělit.
Svým environmentálním podtextem měla celá akce v žácích krom dovedností rozvíjet i environmentální myšlení, empatii k životnímu prostředí a všímavost k prostoru okolo sebe. Doufejme tedy, že až si některý z našich žáků příště všimne pohozeného odpadku hned vedle odpadkového koše, tak opět zahodí apatii stranou, rozhodne se udělat správnou věc a odpadek sebere. Je to přeci náš veřejný prostor a neměli bychom nechat pár nezodpovědných bezohledných jedinců nám ho poškodit a znečistit. Je pouze na nás, jak se v této situaci zachováme.
Autor: Josef Najman, Gymnázium Dobruška
