Na květnovém zasedání Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport se diskutovali ministři školství ze všech členských států EU o řadě témat důležitých pro modernizaci vzdělávání a jeho budoucnost, ale zásadním bylo posílení podpory vzdělávací mobility pro všechny, a to nejen v rámci Evropské unie, ale také mimo ni.
Ministři schválili doporučení „Evropa v pohybu“, které se zaměřuje na rozvoj vzdělávací mobility napříč všemi oblastmi vzdělávání, odborné přípravy a mládeže – a to zdaleka nejen skrze největší a nejznámější evropský vzdělávací program Erasmus+. Cílem dohody je posílit osobní a profesní dovednosti účastníků mobility, což má přispět k lepší připravenosti Evropy v době ekologické a digitální transformace. Kvalifikovanější pracovní síla může vyřešit nedostatek talentovaných lidí na trhu práce a snížit nesoulad mezi dovednostmi absolventů a požadavky zaměstnavatelů. Zahraniční mobility studentů a dospělých také posílí vzájemnou důvěru mezi zeměmi a vzdělávacími systémy.
Doporučení stanovuje nové cíle do roku 2030: zahraniční zkušenost s mobilitou by mělo mít alespoň 23 % absolventů vysokých škol a alespoň 12 % účastníků odborného vzdělávání a přípravy. Evropské státy by se zároveň měly soustředit na inkluzivnější přístup k podpoře mobilit, přičemž cílem je, aby do roku 2027 alespoň 20 % účastníků zahraničních mobilit ve všech oblastech vzdělávání na úrovni celé EU bylo z jakkoli znevýhodněného prostředí.
Pro dosažení těchto cílů dokument doporučuje konkrétní kroky pro členské státy, ale i Evropskou komisi. Členské státy by se měly soustředit na větší integraci mobilit do běžného vzdělávacího procesu, na podporu jazykového vzdělávání a vzájemného uznávání výsledků učení či na plné využití výhod digitálních technologií při podpoře mobilit. Úkolem Evropské komise pak bude vytvořit metodologii pro lepší monitorování aktuálního stavu mobilit a přehled všech finančních možností. Dále pak Komise působí jako zprostředkovatel při sdílení mezi členskými státy a šíření příkladů dobré praxe. Komise se také zavazuje k pokračujícímu vývoji nástrojů, které mobilitu usnadňují (např. Evropská studentská karta) či k podpoře iniciativ jako jsou například aliance Evropských univerzit či Pedagogické akademie Erasmus+. Role dalších stakeholderů je především v oblasti podpory spolupráce mezi školami a soukromým sektorem (např. prostřednictvím učňovských stáží a pobytů či odborných stáží pro studenty ve firmách).
Politická diskuze ministrů se pak věnovala všudypřítomnému tématu umělé inteligence (AI) a její role ve vzdělávání a odborné přípravě a to především ve třech oblastech: příprava vnitrostátních systémů vzdělávání, zhodnocování dopadu AI a potenciální opatření na úrovni EU, která by umožnila co nejefektivnější využití AI.
Autor: Lukáš Teplý
