Česká republika pokulhává za ostatními státy EU v počtu startupů na počet obyvatel, v počtu absolventů vysokých škol nebo v podílu dětí, které škola baví. České společnosti začíná velmi chybět iniciativa a odvaha pustit se do nových projektů. Možná i to je důvodem, pro se ČR jako jediná evropská země nedokázala vrátit k ekonomické úrovni před vypuknutím pandemie a proč se ve většině socioekonomických ukazatelů propadá do průměrnosti. Může tenhle trend zvrátit posílení důrazu na podnikavost a podnikatelské dovednosti v našich školách? Jaké nástroje fungují nejlíp a co vlastně pojem „podnikavost“ znamená? O tom všem diskutovali účastníci historicky prvního setkání hybatelů podnikavosti ze všech krajů ČR, konference, která díky asociaci Podnikavé Česko a Nadaci České spořitelny proběhla ve čtvrtek 19. října v jednacím sále Poslanecké sněmovny PČR.
Vedle poslance Viktora Vojtka nebo hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila vystoupila jako jedna z hlavních mluvčích konference prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová. V reflexi hlavních socioekonomických ukazatelů nebo posledních zjištění ministerstva školství (podle kterých považuje vzdělávání k podnikavosti za důležité pouze 18% českých pedagogů) zdůraznila potřebu dalších strukturálních reforem našeho vzdělávacího systému. Ty ale podle ní nejsou o vzniku dalších strategií nebo navýšení rozpočtů, ale o důkladné práci s učiteli, kteří musí našim dětem konečně předávat hlavně kompetence a postoje – flexibilitu, kreativitu, ochotu se stále učit novým věcem. Ve světě, kde jsou po pěti letech od absolvování školy naučené znalosti zastaralé, není jednoduché připravit naše děti na budoucnost 21. století, o které toho víme tak málo. Pokud je ale podle Nerudové naučíme kompetence důležité pro podnikavost, uspějí.
Elin McCallum, ředitelka a spoluzakladatelka evropské sítě učení pro podnikavost Bantani Education, vysvětlila, jak a proč vznikal evropský rámec kompetence podnikavosti EntreComp, jaké jsou konkrétní příklady jeho využití a jak se buduje evropská komunita kolem něj. Podle Elin pramení mnoho nedorozumění už z faktu, že pod podnikavostí si každý představuje něco úplně jiného. Současný trend v západoevropských zemích každopádně ukazuje, že opakování stejných schémat, tedy skutečné nebo simulované zakládání studentských minifirem a startupů má své místo, ale už se vyčerpal. Zásadní je opravdu průřezově, ve všem, co se mladí lidé učí, zdůrazňovat a hledat příklady podnikavého a kreativního chování.
Ředitelé škol, aktivní učitelé, profesionálové z firemního i neziskového sektoru se v panelových diskuzích snažili najít nejlepší modely pro začleněné podnikavosti do výuky. Mezi jednotlivými kraji v ČR jsou velké rozdíly. Někde působí aktivní samospráva, někde inovativní pedagogická fakulta univerzity, jinde funguje partnerská platforma zaměstnavatelů a neziskovek. I v tomto případě se ukazuje, jak klíčová je v našem vzdělávacím systému role ředitele školy: pokud je otevřený, aktivní, spojí se s inovativními partnery a získá na svou stranu rodiče, jeho žáci mají vyhráno. V řadě škol pak funguje to, co ředitel ZŠ Višňové Jiří Beran popisuje tak, že v jeho škole se věci neučí, ale dělají. Základem pro to, aby z jejich škol vycházely podnikaví mladí lidé, je podle ředitelů probudit v nich nadšení. Samozřejmě v kombinaci s dobrými a účinnými nástroji, jak podnikavost u dětí podporovat. Takové jsou podle nich často na dosah: videa, podcasty, rozhovory s inspirativními lídry, zapojení do projektu Erasmus+ a tedy načerpání inspirace ze zahraničí.
Od samotných žáků středních škol, kteří na konferenci vystoupili, zaznělo několik důležitých příkladů výchovy k podnikavosti. Velkou a přitom podceňovanou roli hraje inspirace podnikavými a kreativními spolužáky a jejich projekty – takový příklad ve třídě často způsobí zájem a zapojení ostatních. Za skvělý nástroj, který jim nejen pomohl myslet a jednat projektově, podnikavě a tvrdě na sobě pracovat, ale doslova jim změnil život, označila řada z nich také Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu (DofE – celosvětový program, jehož úkolem je motivovat mladé lidi k osobnímu rozvoji a získávání dovedností, které jsou potřebné pro budoucí život a zaměstnání). Důležitá je podle nich také aktivní účast v České středoškolské unii a školních studentských samosprávách. Například ve Zlínském kraji úspěšně funguje program participativních rozpočtů pro školy, kdy žáci sami rozhodují o využití velké části finančního příspěvku kraje. Ovšem pouze za předpokladu, že na škole aktivně působí studentský parlament.
Pokud má ČR výrazně zrychlit ve své modernizaci, potřebuje odvážné, kreativní a inovativní mladé lidi. Takové, pro které jsou tyto postoje samozřejmou součástí jejich života, ale kteří také mohou získat praktické zkušenosti s podnikáním nebo vlastním projektem – v bezpečném prostředí, kde selhání nevadí a je naopak možné se z něj poučit. Takový úkol nemůže dál ležet pouze na bedrech aktivních ředitelů škol a regionálních iniciativ, ale potřebuje podporu státu a zřizovatelů škol. V Královéhradeckém kraji už funguje systémová spolupráce s klíčovou organizací Junior Achievement ČR nebo s programem Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, který pomáhá aktivizovat stále více dětí na více školách. Další cílenou aktivitou kraje na podporu podnikavosti, iniciativy a kreativity studentů SŠ, která je poslední tři roky realizována Technologickým centrem HK a financovaná projektem IKAP II, je kurz Podnikání v praxi pro SŠ. Podporu v zapojení škol do programů podnikavosti a kreativity nabízí školám také Královéhradecký krajský institut pro vzdělávání a inovace (KKIVI), včetně možností programu Erasmus+.
Autor: Lukáš Teplý
